O víkendu se konala pletařská událost roku. Dobře, možná lehce přehnané tvrzení, ale upřímně - nebyla jsem myslím jediná, kdo se na ten výlet těšil od chvíle, kdy se ten nápad zrodil na jednom z online pletení s Vlněnými sestrami. Tehdy, během covidu, kdy pletení zabíjelo dlouhé chvíle (a nebo pomáhalo udržet pozornost během online přednášek), se to zdálo celé trochu neskutečné. A ono se to stalo. (I když samozřejmě ne samo, ale díky milým organizátorkám i všem, kdo tam pomohly vytvořit tak krásnou atmosféru.)
O co vlastně šlo? O krásný víkend plný pletení u rybníka Milovy. Ubytování i doprava na vlastní pěst, program volný - jen v sobotu bylo organizované focení, prodej tašek či plecháčků s lenochodem a večerní posezení. Nicméně i tak to od něčeho nekoordinovaného mělo daleko - zcela upřímně, pokud se někde pletlo, tak se za chvíli objevil s pletením i někdo další. Už v pátek takhle vznikl poněkud velký, dost rozšiřovaný venkovní kroužek. V sobotu jsem ráno tedy minula ranní plavání v rybníku i turistickou sekci, nicméně se objevilo další pletací kolečko.
A zcela upřímně - pletací kolečka jsou nejlepší. Patřím sice mezi introverty, co se obtížně seznamují, nepamatují si jména, a ve větších společnostech se obtížněji zapojuji do hovoru - ale pletení s lidmi, stejně zapálenými pro tento koníček, je pokaždé skvělé. Plést, u toho obdivovat rozpletené i upletené projekty, sbírat a nasávat inspiraci - to je jednoduše boží a moc si vážím toho, že to Vlněné sestry zorganizovaly v takovém celorepublikovém měřítku.
A co jsem vlastně během víkendu pletla? Hlavním rozpleteným projektem byl Zweig - u něj jsem měla rozpletený první rukáv a v průběhu víkendu jsem nakonec dopletla celý svetr (i když pravda, druhý rukáv jsem dokončila až po příjezdu domů). Taky jsem trochu pohnula se svetrem Stripes!, kde jsem postupně zvládla všechny zkrácené řady - které jsou zde z důvodu proužků rozmístěny skutečně důmyslně! Upřímně jsem se musela nutit, abych ho odložila a pohnula s těmi rukávy, protože je to neskutečně návykové pletení.
S sebou jsem vzala i ponožky - nicméně u 3 Leaves jsem zjistila, že vzor ještě nemám tolik v malíčku, abych se na něj bez problémů zvládla soustředit a za celý víkend jsem upletla jen pár řad. A o dalších Afterthought Everything Socks jsem více mluvila, než abych je pletla - nakonec jsem je na chvíli vytáhla v autě při zpáteční cestě. Nicméně bylo skvělé si o této metodě s někým popovídat a třeba i někomu přiblížit její výhody.
Jsem moc ráda, že jsem mohla poznat další lidi, znovu vidět již známé tváře, odpočinout si, načerpat úžasnou inspiraci a energii do dalšího pletení. Děkuji a těším se na další ročník!